Památka zesnulých

V kalendářích je 2. listopad označen jako Památka zesnulých. Ale spíš ve svém okolí uslyšíte o Dušičkách.

I tento den má své vlastní zvyky a pověry.

Podoba dnešních Dušiček je téměř všude stejná. Vzpomínáme na zemřelé, navštěvujeme jejich hroby, zdobíme je květinami a věnečky, zapalujeme svíčky.

Jako všechny tradice, i Dušičky mají svůj příběh.

Prý v tento den mohly duše zpátky na svět. Podle toho, jaký byl jejich pozemský život, mohly živým pomáhat, ale i odplácet těm, kteří jim za života ubližovali. Zapalování svíčky je jedním z tradičních zvyků. Dle pověry měl oheň duším pomoci najít cestu zpět k živým.

Dříve se žádné svátky či oslavy neobešly bez jídla. Na tento svátek se především peklo pečivo.

Specialitou bývaly rohlíky, bochánky, věnečky a tvary podobné zkříženým kostem, kterým se říkalo "kosti svatých".

A víte co? Ještě na začátku 20. století se v jižních Čechách chodilo na Dušičky koledovat. V okolí Českého Krumlova se koledě říkalo "chodit po rohlíkách", protože odměnou koledníkům bylo většinou pečivo.

To nejhezčí z Dušiček se ale zachovalo, zvyk společně se scházet, vzpomínat na ty, které jsme měli tolik rádi a kteří už nejsou.

Článek z webu:https://www.alik.cz/a/dusicky-povery-a-zvyky